Overdrive je provoz automobilu jedoucího udržovanou rychlostí se sníženými otáčkami motoru za minutu (RPM), což vede k lepší spotřebě paliva, nižší hlučnosti a nižšímu opotřebení. Termín je nejednoznačný.
Nejzásadnějším významem je celkový převodový poměr mezi motorem a koly, takže vůz je přeřazený a nemůže dosáhnout své potenciální maximální rychlosti, tj. auto by mohlo jet rychleji, kdyby bylo na nižší převodový stupeň, s otáčení motoru při vyšších otáčkách.
Overdrive jako koncept vypadá docela úžasně – normálně se zobrazuje jako tlačítko nebo spínač, skoro to vypadá jako skrytý zdroj energie, který lze náhle uvolnit stisknutím nebo švihnutím. Bohužel je to úplný opak, protože se používá ve starších autech, aby se dosáhlo slušné spotřeby paliva a menšího hluku motoru, jakmile se zrychlí na cestovní rychlost.
Overdrive jako definice jednoduše znamená vyšší rychlost výstupního hřídele převodovky, než je vstupní rychlost otáčení vstupního hřídele z motoru. To znamená, že točivý moment se efektivně násobí v pozitivním slova smyslu, takže je „přehnaný“, což vytváří zážitek z jízdy bez námahy.
‚Underdrive‘ je tedy opakem, kdy se motor točí rychleji než výsledná rotace výstupního hřídele. K tomu dochází u nižších převodových stupňů (normálně do třetího převodového stupně), které se používají ke zrychlení před zařazením cestovních převodů.
Funkce Overdrive má sloužit jako režim vysokého převodového stupně pro vozidlo a lze na něj pohlížet jako na přidaný převodový stupeň, který rozšiřuje rozsah řazení převodovky na jejím horním konci. Přeřazením výše dosáhne hnací ústrojí nižších převodových poměrů (čím vyšší převodový stupeň, tím nižší převodový poměr) a umožní motoru pracovat při nižších otáčkách při jízdě po dálnici rychlostí 50 mil za hodinu nebo více.
Zatímco vozidlo bude normálně pracovat na nižší převodové stupně s vyšším výkonem a točivým momentem, rychloběh brzdí zrychlení a maximální výkon. Vozidlo je považováno za přeřazované nebo přehnané, takže je nejvyšší rychlost a výkon obětovány vyšší spotřebě paliva a požitku z jízdy bez námahy.
U mnoha současných modelů vozidel je rychloběh méně rozšířeným prvkem kvůli moderním převodovkám, které nabízejí vyšší převod (pátý a vyšší) určený pro efektivní jízdu. Pokud porovnáte auta, zjistíte, že automatické převodovky v nových vozidlech obvykle nevyžadují, aby řidič tuto funkci ručně aktivoval.
Overdrive by se měl používat při cestovní rychlosti na dálnicích a dálnicích. A výhody úspory paliva z rychloběhu jsou nejlépe vidět na delší vzdálenosti. Ať už se jedná o zdlouhavé každodenní dojíždění nebo rodinný výlet, overdrive ušetří peníze u palivového čerpadla a celkově zajistí uvolněnější jízdu. Když vozidlo po vjezdu na dálnici zrychlí, doporučuje se zahájit rychloběh.
U starších vozů se tlačítko pro zapnutí/vypnutí rychloběhu obvykle nachází na řadicí páce nebo kolem ní. Odpovídající kontrolka rychloběhu se rozsvítí na sdruženém přístroji, ale pouze v případě, že je rychloběh vypnutý. V novějších autech je funkce rychloběhu řízena elektronickou řídicí jednotkou vozidla (ECU) a automaticky se zapne, když jsou splněny správné rychlosti a podmínky.
Někteří řidiči mají rádi neustále zapnutý overdrive. Jsou to obvykle lidé, kteří hodně jezdí po dálnici a jen zřídka se dostávají do situací, kdy potřebují záměrné zrychlení nebo tažnou sílu.
Overdrive by se neměl používat, když potřebujete plný výkon vozidla ke zrychlení pro předjíždění, stoupání do kopce, šlapání po povrchu v terénu nebo přívěs s váženým nákladem. Všechny tyto aplikace vyžadují, aby byl točivý moment vozidla úmyslně využit. Overdrive omezuje tento druh výstupu a může způsobit, že vozidlo bude při určitých manévrech podvýkon.
Podcenění výkonu vašeho vozidla může mít nebezpečné následky, zejména při pokusu o předjíždění vozidla nebo při šplhání do kopce při tahu navíc. V těchto situacích je nejlepší nechat overdrive vypnutý. Když je rychloběh vypnutý, převodovka zůstane pevně nastavena na nižší převodové stupně, což má za následek lepší odezvu na plyn. Motorová brzda bude také účinnější.
Automaty i vozy s manuální převodovkou mohou nabídnout funkci rychloběhu. A v obou slouží rychloběh jako nejvyšší převodový stupeň (s nejnižším převodovým poměrem). U automatické převodovky je rychloběh nejčastěji intuitivní funkcí, kterou spouští ECU, když vozidlo dosáhne správné rychlosti.
V případě manuálních převodovek je rychloběh nejvyšším převodovým stupněm převodovky, ale musí být zařazen řidičem. U pětistupňové převodovky je rychloběh pátý rychlostní stupeň; u šestistupňové převodovky je rychloběh šestý rychlostní stupeň; a tak dále.
Čím vyšší převodový stupeň, tím efektivnější provoz při dálničních rychlostech. Přirozeně, že u manuální převodovky hraje řidič aktivní roli při zařazení rychloběhu tím, že fyzicky řadí nejvyšší rychlostní stupeň.