Samořídící auta mohou mít neočekávaný účinek:Méně darů orgánů


V centru Uber Advanced Technologies Center v Pittsburghu v Pensylvánii visí flotila samořídících vozů Uber. Jedna z autonomní flotily Uberu měla 24. března 2017 nehodu, která byla pravděpodobně způsobena lidskou chybou. ANGELO MERENDINO/AFP/Getty Images

Silný náraz způsobil, že jedno ze samořídících SUV Volvo společnosti Uber se v pátek 24. března 2017 v Tempe v Arizoně převrátilo na bok. Vozidlo Uber mělo vpředu dva operátory a bylo v samořídícím režimu. Na zadním sedadle nebyli přítomni žádní cestující.

Po nehodě se Uber rozhodl dočasně pozastavit své testy samořídících vozidel v Arizoně, San Franciscu a Pittsburghu. Podle policejních prohlášení to zní, jako by tuto srážku zavinil lidský řidič, který řídil Ford Edge. Uber od té doby obnovil testování, zjevně přesvědčený, že autonomní systémy nebyly na vině.

Nehoda posiluje tvrzení, že autonomní auta jsou lepší řidiči než my, alespoň za běžných jízdních podmínek. Nejde jen o vychloubání robotů – samořídící auta by mohla mít obrovský vliv na naši bezpečnost. Vzhledem k tomu, že více než 90 procent všech nehod je způsobeno lidskou chybou a že v roce 2016 zemřelo při autonehodách v USA odhadem 40 000 lidí, zdá se, že vyloučení lidské chyby z rovnice je zaručeným způsobem, jak zachránit více životů.

Ale i když autonomní vozidla udržují lidi v bezpečí na silnicích, mohou představovat hrozbu pro ostatní. Jedním z nepředvídaných důsledků přechodu na samořídící vozidla by mohl být nedostatek lidských orgánů pro účely transplantace. Sean Fitzpatrick, mluvčí New England Organ Bank, řekl Boston.com, že 33 z 267 dárců, které banka měla v roce 2014, pocházelo z dopravních nehod. (Pamatujte si, že od jednoho dárce lze odebrat více orgánů.) Statistika amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb citovaná Fortune uvedla, že 16 procent operací transplantace orgánů zahrnuje orgán odebraný někomu, kdo zemřel při autonehodě. Jiné údaje uvádějí číslo až 20 procent.

Pokud tedy auta bez řidiče dokážou snížit – a potenciálně eliminovat – nehody způsobené lidskou chybou, co se stane s lidmi čekajícími na vhodný orgán pro transplantaci? Je to ponurá otázka a někteří futuristé doufají, že bude zodpovězena pokročilými technologiemi, jako jsou 3D-tištěné orgány nebo klonování.

Možná budeme mít čas na to přijít. Johana Bhuiyan z Recode odhaduje, že máme čas do roku 2030, dokud lidé nebudou kvůli sportu omezeni na řízení v oplocených oblastech.

Navíc je ještě příliš brzy na to, abychom kategoricky prohlásili, že auta bez řidiče jsou ve všech scénářích bezpečnější než lidé. Lidé jezdí v dynamických podmínkách a mohou se přizpůsobit měnícím se situacím způsobem, který stroje považují za náročný. Ale zdá se, že první studie naznačují, že alespoň v nejběžnějších jízdních podmínkách jsou roboti prostě lepšími řidiči. Zda se my lidé dokážeme přizpůsobit většímu počtu robotů na cestách, se teprve uvidí.