Ušpinil jsem svůj Ford F600 z roku 1966, když jsem ho před pár týdny nazval „mišem nákladních vozů Modrého oválu“. Ve skutečnosti řadová šestka o objemu 300 krychlových palců, o které jsem si myslel, že jde o transplantaci, ve skutečnosti přišla s tunou a půl vrtným zařízením z továrny, čímž se můj argument změnil na kaši. Jsem s tím ale v pořádku a jsem tu, abych to napravil, a také vysvětlil několik dalších zajímavých informací, které jsem o svém milovaném pracantovi objevil.
Za prvé, řadová šestka pod kapotou není tak běžná. V tuto chvíli jsem nebyl schopen určit přesný počet výrobních jednotek, ale podle mého štítku na dveřích je to těžká 300, která byla v té době dodávána v několika vybraných F600. Většina těch, kteří se rozhodli upgradovat ze standardních 240 kubických palců, přešla na 330 V8, i když to bylo na úkor spotřeby paliva. Mezitím těžká 300 poskytla jak zvýšený výkon, tak solidní spotřebu plynu, což je ideální, když musíte udržet vysokou produkci a nízké náklady.
Tento speciální motor byl dodán také se speciálními díly, z nichž většinu nosí ještě nějakých 54 let (do měsíce!) poté, co sjel z výrobní linky v Kansas City, jen tři nebo tak hodiny od mého domova. Podle toho, co vím o předchozích majitelích kamionu, žije v této oblasti v podstatě celý svůj život.
Podívejme se na těžké výfukové potrubí, které má o něco větší velikost výstupu 2,5 palce. Je známo, že jsou silnější než ty, které se nacházejí v běžnějších jednotunách a menších nákladních automobilech, a zvládnou vyšší otáčky po delší dobu – jako když vezete náklad štěrku do kopce, a to oběma způsoby. Hot-roddeři se také snaží získat tato potrubí při stavbě turbo nastavení, protože mohou tlačit větší objem vzduchu, aniž by je rozfoukali na kusy.
Další komponentou, kterou podezřívám z mého F600 na sport, je kovaná ocelová kliková hřídel. Z toho, co mohu říci, tato část – označená ne. C6TE-G nebo C5TE-F – byly vybaveny všemi HD aplikacemi velké řadové šestky. Nejsem si na 100 procent jistý, že si můj náklaďák za ta léta uchoval svůj náklaďák, i když bych musel vytáhnout ten současný, abych to zkontroloval, a i když rád vám všem poskytuji takové úhledné informace, prostě ne. V tuto chvíli nemám čas to roztrhat.
Podle zmíněné plakety na dveřích má motor údajně produkovat 150 čistých koní při ohromných 3600 otáčkách za minutu. Nejsou k dispozici žádné údaje o točivém momentu a různé zdroje na internetu uvádějí velmi odlišná čísla, která se pohybují od 222 liber-stop do 260 liber-stop. Naštěstí lidé z Fordova archivu zde mohli pomoci a poskytli mi nejen tyto fantastické výkonové grafy ze staré školy, ale také více než 50 stran informací o nákladních automobilech řady F z roku 1966.
Jak pokračuji v pročesávání této digitální knihy dat, dozvídám se více o tom, čím se F600 liší od ostatních modelů a v čem je moje konkrétní jízda jedinečná od ostatních. Bez nich bych nikdy neznal specifikovanou tloušťku rámu náklaďáku ani to, že těžká 300 měla pokovená hlavní ložiska z mědi a olova a ojniční ložiska. Všechny tyto detaily učinily užitková nákladní vozidla mnohem odolnějšími a po pravdě řečeno je skvělá zábava se na nich vyřádit.
Zpět k tématu je převodovka New Process 435 čtyřstupňová, která se používala v nákladních automobilech Ford všech velikostí více než 25 let. Na rozdíl od motoru se jedná o desetník, který se bude hodit, kdybych někdy potřeboval vyměnit díly nebo celek. Tato převodovka byla také předělaná, aby mohla jezdit v nákladních automobilech Dodge, GM a dokonce International ze stejné doby, i když u jednotlivých aplikací byly rozdíly v převodech.
Pokud jde o zbytek podvozku, zadní část je elektrická dvourychlostní Eaton – což jsem již věděl. Uvádí však horní a dolní rozsahy 5,83 a 8,11, což jsem nevěděl. Někdo odstranil dráty a přepínač potřebné k přepínání mezi rychlostmi, takže jsem uvízl na nízkém převodovém stupni, co mohu říci. Přesto stačí jet po státních dálnicích přiměřenou rychlostí. V mých očích není na pomalém jízdním pruhu nic špatného, zvláště pokud se přiblížíte jeho maximální celkové hmotnosti vozidla (GVWR) 20 000 liber.
Exteriér byl zjevně v určitém okamžiku přestříkán, i když se příliš nevzdaluje od svého původního odstínu Rangoon Red. Kabina má ve skutečnosti stále stejný jasný odstín, od výplní dveří až po mohutnou kovovou palubní desku. Možná můj oblíbený hloupý detail celého náklaďáku je rychloměr, který jde na „100“. Určitě by v tomto případě byly vhodnější km/h, ale ne – jsou to míle za hodinu. Tento druh optimismu musím respektovat.
Takže běda, můj 66 je ve skutečnosti solidní kus relativně originálního vybavení – ne nějaký druh mix-and-match jako Cadillac Johnnyho Cashe. Čím více o něm odhaluji, tím více miluji jeho charakter a přístup k čemukoli. Poté, co jsme letos na jaře navezli přes 60 nákladů kamení, si zaslouží trochu R&R. Nemyslete si však, že se to odkládá na léto – mám co dělat.
Caleb Jacobs je D eputy News Editor na Disk. Kupuje divné věci, jako je sklápěč Ford z roku 66 a školní autobus Chevy z roku 65. Nadále ho zaměstnáváme, i když zřejmě nechápeme proč. Pošlete mu poznámku:[email protected]
