Moderní vozy jsou konstruovány tak, aby neustále proudil čerstvý vzduch, který udržuje příjemnou atmosféru v interiéru i při zavřených oknech. Vstupní vzduch může být ohříván motorem, aby se okna nezamlžovala a interiér vozu měl zvolenou teplotu.
Vzduch vstupuje do velkého potrubí v přední části vozu, umístěného tak, že při pohybu vozu je vstupní bod v oblasti vysokého tlaku a vzduch je vháněn dovnitř. Odtud jde do topení, které jej v případě potřeby ohřívá. Dalším běžným vstupním bodem jsou mřížky na horní straně kapoty.
Vzduch vstupuje do interiéru vozu předními prostorami pro nohy a průduchy na palubní desce. Větrací otvory lze nastavit tak, aby směřovaly na obličeje cestujících na předních sedadlech.
Některá auta mají také kanály do oblasti zadních sedadel.
Štěrbiny v liště ve spodní části čelního skla – a u pozdějších vozů i u předních bočních oken – umožňují proudění teplého vzduchu na sklo, aby se zabránilo zamlžování.
U pozdějších vozů mají všechny vstupní body klapky pro jejich otevírání a zavírání podle potřeby.
Na zadní straně jsou výstupní otvory ven. Jsou v oblasti nízkého tlaku, když je vůz v pohybu, a tak odsávají vzduch, čímž zajišťují konstantní průtok.
U vodou chlazeného auta obsahuje plášť topení matrici – malý chladič – který odebírá horkou vodu z motoru hadicí.
Přiváděný vzduch prochází vodou vyhřívanou matricí a je ohříván.
K dispozici je také elektrický ventilátor, který lze zapnout, aby foukal vzduch systémem, když vůz stojí, nebo když je vyžadováno dodatečné větrání.
Ventilátor lze nastavit tak, aby běžel při různých rychlostech, podle potřeby.
Systém vytápění s mísením vzduchu 
Teplota, na kterou se vzduch ohřívá, je řízena buď vodním ventilem nebo systémem směšování vzduchu. Typ s vodním ventilem se vyskytuje hlavně u starších vozů.
Regulace teploty na palubní desce funguje pomocí kohoutku, který propouští více nebo méně horké vody matricí. Nastavení pomalu reaguje na změnu a obtížně se přesně reguluje.
Systém míchání vzduchu má matrici, která se neustále zahřívá. Ovládání teploty otevírá a zavírá klapky, které mísí ohřátý vzduch se studeným vzduchem zvenčí.
U obou systémů mohou být přídavné klapky, které umožňují samostatný přívod studeného vzduchu do čelních průduchů, i když zbytek systému dodává teplý vzduch.
Vzduchové klapky uvnitř ohřívače lze mechanicky posouvat posuvnými knoflíky na ovládacím panelu, které jsou s klapkami propojeny kabely.
Dražší vozy mohou mít ovládání s posilovačem, které funguje na základě podtlaku v sacím potrubí působícím na membránu, jako u posilovače brzd (viz Jak funguje brzdový systém).
Ve vozech se vzduchem chlazenými motory lze vzduch pro vnitřní topení ohřívat vedením kolem žeber na horkém výfukovém potrubí.
Ohřátý vzduch je míchán na správnou teplotu systémem mísení vzduchu, včetně ventilu citlivého na teplo, který udržuje teplotu stabilní a na úrovni příjemné pro cestující.
V případě potřeby může být vzduch dále ohříván pomocí elektricky zapalovaného výměníku tepla spalujícího benzín.
