Na začátku 20. století byla nejoblíbenější auta v Americe elektrická. Ve skutečnosti tak populární, že v roce 1909 existovalo plně funkční metro provozované pod rozsáhlou sítí podzemních tunelů Kapitolu Spojených států – něco, co naši kolegové z The War Zone
probrali do hloubky minulý týden a měli byste si je určitě přečíst.
Podzemní komplex slavné budovy Kapitolu v USA lze považovat za raný koncept Hyperloop. Původní podzemní cesta, která byla postavena v roce 1909, aby propojila kancelářskou budovu Russell Senate Office Building s hlavním areálem Kapitolu, je necelých 1000 stop dlouhá a původně byla obsluhována elektrickými vozy Studebaker. To se samozřejmě od té doby s největší pravděpodobností změnilo.
Studebaker začal vyvíjet elektrická auta v roce 1898 a prodával je od roku 1902 do roku 1912. V té době bylo soustředění se na výrobu standardizovaných modelů méně prioritou, takže Studebaker vyráběl širokou škálu kočárů bez koní v jakémkoli formátu, který si klienti přáli mít podvozek.
Tehdy bylo velkou výhodou elektromobilů to, že se s ním dalo relativně snadno začít, navíc dobře fungovaly ve vnitřních prostorách se špatnou ventilací. Při zpětném pohledu bylo potřeba odborníka, aby vozidlo s benzínovým pohonem v průběhu času uvedl do provozu, zejména pokud chvíli sedělo, což představovalo vyšší náklady. Díky tomu se elektromobily staly mnohem atraktivnějšími, pokud jste je chtěli provozovat v podzemním tunelu pod Kapitolem USA.
Jak již bylo zmíněno, nedostatek výfukových plynů nebo potřeba instalovat kolejnice učinily z několika elektrických vozů perfektní řešení v raných dobách metra Capitol. Dva osmimístné vozy byly údajně natřeny veselou žlutou barvou, ale byly rychle posouzeny jako příliš pomalé a po pouhých třech letech byly nahrazeny jednokolejkou.
Na jednokolejce, kterou řídil průvodčí až do roku 1993, kdy byla nahrazena automatickým vozem, mohli jezdit pouze senátoři a zaměstnanci Kapitolu.
Máte tip? Pošlete nám poznámku:[email protected]
