Chrysler:
1. Pioneering Lean Manufacturing: Chrysler přijal systém štíhlé výroby řízený informačními systémy. Tento systém kladl důraz na výrobu just-in-time (JIT) a snížení odpadu, což v konečném důsledku snížilo výrobní náklady a zlepšilo efektivitu.
2. Správa inventáře: Chrysler použil inovativní systém řízení zásob nazvaný „Chrysler Inventory Management System“ (CIMS). Tento systém umožnil společnosti úzce řídit své zásoby a snížit potřebu velkých zásob dílů, čímž uvolnil kapitál pro jiné účely.
3. Integrace dodavatele: Chrysler si se svými dodavateli vybudoval silné vztahy založené na informačních systémech. Společnost používala elektronickou výměnu dat (EDI) ke spojení s dodavateli a výměně informací, jako jsou výrobní plány a úrovně zásob, čímž podpořila spolupráci a efektivitu v celém dodavatelském řetězci.
Dopad na automobilový průmysl: Zaměření Chrysleru na štíhlou výrobu a integraci dodavatelů, kterou umožňují jeho informační systémy, ovlivnilo celý automobilový průmysl. Konkurenti rozpoznali výhody těchto postupů a přijali je, což vedlo k posunu směrem k štíhlejším a efektivnějším výrobním procesům.
GM:
1. Zaměření na automatizaci a robotiku: GM kladl velký důraz na automatizaci a robotiku ve svých výrobních operacích, čímž omezoval závislost na lidské práci. Její informační systémy pomáhaly tyto automatizované procesy efektivně řídit a monitorovat.
2. Systém plánování podnikových zdrojů (ERP): GM implementoval komplexní ERP systém, který integroval různé obchodní funkce, jako jsou finance, výroba a řízení dodavatelského řetězce, do jediné platformy. To umožnilo centralizovat data a zlepšit rozhodování.
3. Systém CRM (Customer Relationship Management): Systém CRM společnosti GM zachycoval a analyzoval údaje o zákaznících, což umožnilo personalizované marketingové kampaně a lepší pochopení potřeb a preferencí zákazníků.
Dopad na automobilový průmysl :Přijetí automatizace a pokročilých informačních systémů GM podnítilo další výrobce automobilů, aby následovali příklad. Tento posun vedl ke zvýšení produktivity a zefektivnění procesů v celém odvětví, což v konečném důsledku přineslo prospěch spotřebitelům prostřednictvím levnějších vozidel.
Stručně řečeno, Chrysler a GM zaujaly odlišné přístupy ke svým informačním systémům. Zatímco Chrysler se zaměřoval na štíhlou výrobu a spolupráci s dodavateli, GM upřednostňoval automatizaci a systémy zaměřené na zákazníka. Tyto kontrastní strategie měly hluboký dopad na automobilový průmysl, směřovaly ke zvýšení efektivity, hospodárnosti a lepším zákaznickým zkušenostem.
