Výhody a nevýhody nákupu „šedého dovozu“, jako je 30kWh Leaf z Japonska

Povzbuzujeme čtenáře k otázkám o elektrických vozidlech, nabíjení a všem dalším, co se chcete dozvědět. Pošlete je tedy prosím a my přimějeme naše odborníky, aby odpověděli a pozvali další lidi, aby přispěli prostřednictvím sekce komentářů.

Naše nejnovější otázka pochází od Geoffreyho, který se ptá:

Jaké jsou výhody a nevýhody nákupu 30kWh Leaf jako dovozu z Japonska? Předpokládám, že neexistuje žádná podpora ze strany Nissan Australia a že to může být pro kupujícího docela finanční riziko.

Při velkém množství japonských dovozů, které se prodávají v rámci prodeje aut, jako je 30kWh Nissan Leaf a dodávka Nissan e-NV200, jsem přemýšlel o výhodách a nevýhodách nákupu auta, které původně nebylo určeno pro Austrálii. Zajímá mě to, ale zdá se mi to riskantní. Milujte svůj web mimochodem.

Geoffrey

Odpověď:

Ahoj Geoffrey – ptáš se na otázku, která je docela relevantní pro trhy EV, kde jsou modely EV nedostatkové. (Například Austrálie). Vaši otázku bych však rozdělil na dva aspekty:

  • Je dovoz z druhé ruky schůdnou alternativou k nákupu nového elektromobilu nebo elektromobilu dodaného v Austrálii?
  • Kdy zde hlavní výrobci nabídnou model, který splňuje mé požadavky na velikost/tvar/rozsah/atd.?

Za prvé – zdánlivě věčnou frustrací je, že modely EV nabízené v zámoří u nás zatím nejsou dostupné. Aktualizace původního Nissanu Leaf na 30kWh baterii byla dobrým krokem vpřed, ale nikdy sem nepřišla.

Renault Zoe je v Evropě k dispozici od roku 2013, přesto sem byl dovezen až koncem roku 2017 (a stále se zde nenabízí v současných verzích s vyšší specifikací dostupných v Evropě). Dodávka Nissan e-NV200 na bázi Leafu sem také nikdy nepřijela, stejně jako dodávka Mitsubishi MiEV na bázi iMiEV. A tak seznam pokračuje.

Když se však modely elektromobilů, které sem nikdy nedovezeny, stanou nahrazeny v zámoří, stanou se také dostupné pro omezený dovoz do Austrálie – je tedy pochopitelné, že pokud je z tohoto zdroje dostupný model v segmentu elektromobilů, který zde není dostupný, mohou se stát atraktivní nabídkou. !

ALE, šedý dovoz (jak se těmto vozům říká) má řadu nevýhod. Zde je výrobci rozhodně nepodporují a prodejci je silně odsuzují – tak hodně štěstí ve snaze ‚přemluvit‘ prodejce, aby na vašem voze pracoval.

To znamená, že jakákoli práce na nich bude muset být provedena soukromými dílnami – kterých je v prostoru EV velmi málo.

Šedé importy mají také regionální kódované navigační systémy, které obecně nelze aktualizovat jednoduchou výměnou čipu, takže zůstanete u auta, které vám neustále ukazuje, jak cestujete po Tokiu, Londýně nebo jakékoli zemi, ze které vozidlo pochází. Může mít také problémy s rádiovými frekvencemi, které mohou/nemusí odpovídat australským. Vozidlo mohlo být také havarováno a opraveno atd., atd.

Výsledkem je, že šedé dovozy potřebují HODNĚ výzkumu jak o voze, tak o dovozci, než se zaváže k nákupu.

Pokud jste však připraveni se s těmito nevýhodami smířit, za správnou cenu by se tyto šedé dovozy mohly nashromáždit jako životaschopná možnost – zvláště pokud zde není k dispozici žádná podobná verze EV nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti. (např. dodávka nebo stěhovač lidí).

Na druhou stranu, pokud by bylo k dispozici EV s podobnými specifikacemi jako šedý import – stálo by za to prozkoumat cenový rozdíl, abyste zjistili, zda nákup šedého importu skutečně přináší úsporu. V případě 30kWh Leaf jsou zde dostupné schůdné možnosti (jak z druhé ruky, tak nové).

Z druhé ruky jste se mohli podívat na BMW řady i3 94Ah 2017/18. Má 33kWh baterii a reálný dojezd kolem 200 km (což je lepší než 30kWh Leaf na 172 km). Model z roku 2017 by vás na silnici vyšel na zhruba 55 000 $.

Nově jste si mohli vyzvednout Renault Zoe s 41kWh baterií a reálným dojezdem kolem 300 km. (Cena na silnici kolem 52 000 USD) nebo Hyundai Ioniq s 28kWh baterií a reálným dojezdem 200 km – od necelých 50 000 USD.

Všechny tyto nabízejí lepší dojezdy než 30kWh Leaf, podporu prodejce a v případě ojetých historií prozkoumatelnou historii.

Dobré 30kWh Leaf z druhé ruky s nízkým počtem najetých kilometrů jsou nabízeny za 35 000 $ (vyšší kilometry/starší jsou levnější – ale mají větší šanci na degradaci baterie, opravy poškození atd.). Rozhodně bych se zeptal, zda úspora 15 000 $ mezi dobrým šedým dovozem 30 kWh Leaf oproti novému Ioniqu, 18 000 $ oproti nové Zoe nebo 20 000 $ oproti úplně nedávnému ojetému BMW opravdu stojí za to riziko?

Sečteno a podtrženo je, že v Austrálii již dlouho budou k dispozici ojeté (nebo dokonce nové) elektromobily – ale nyní k nim dochází. Aktuálně máme k dispozici elektrický Ioniq, ještě větší baterii 120Ah BMW i3, dodávku Renault Kangoo ZE, Jaguar I-Pace, modely Tesla S a X.

Letos přijdou Kona Electric (splatné za několik týdnů), Tesla Model 3 v polovině roku (ish), Leaf 2.ZERO (s 40kWh baterií) v polovině roku a Kia e-Niro koncem tohoto roku.

Navrhoval bych tedy, abyste ještě chvíli vydrželi a počkali, až se tyto stanou z druhé ruky a přesunou se do vaší cenové kategorie. Navrhuji to, protože vláda a podniky budou kupovat stále větší množství těchto věcí, takže za 2 – 4 roky jich na trh s ojetinami přijde značné množství.

Šedé dovozy mají své místo, ale jsou velmi „pozor na kupujícího“ a nejsou pro průměrného kupujícího vozidla.