Cestování ze samého vrcholu Skotska do nejvzdálenějších končin jihozápadní Anglie má trvalou přitažlivost, ale je to ta, kterou bylo možné před několika lety považovat za téměř nepřekonatelnou výzvu pro elektromobil.
Nejde ani tak o vzdálenost; každé EV může ujet 855 mil. Problém je v době nabíjení. V roce 2015 byl světový rekord stanoven na 3 hodiny, 33 minut a 33 sekund nabíjení, aby bylo možné urazit 855,2 mil.
Zero Carbon World – charitativní organizace, která podporuje projekty na snižování emisí uhlíku, včetně infrastruktury pro nabíjení elektromobilů – však vytvořila nový světový rekord. 12. září se k předsedovi charitativní organizace a jezdci Formule E, Alexandru Simsovi a správci Deana Fieldinga, přidal specialista na elektromobily a veterán John O'Groats-Land's End EV David Pellow, aby vytvořili nový světový rekord.
Mluvili jsme s Alexem o samotné výzvě a jejím zdůvodnění.
Pokus o rekord byl proveden v Tesla Model 3 Performance s oficiálním dojezdem 329 mil, který byl zvolen kvůli jeho kapacitě nabíjení, rychlosti a dojezdu a umožnil nám překonat rekord v nejkratší možné době nabíjení. Ale nakonec je tato cesta nyní ta, kterou může pohodlně podniknout mnoho elektromobilů díky vylepšené britské dobíjecí infrastruktuře.
EV jsem použil mnohokrát na dlouhé cesty. Jel jsem s BMW i3 Range Extender do Knockhill ve Skotsku a Spa-Francorchamps v Belgii. Ale jak se nabíjecí infrastruktura zlepšila, dodalo mi to více sebevědomí, abych šel čistě na elektřinu. Na Bern E-Prix 2019 jsem cestoval ze závodů BMW Motorsport v Mnichově v čistě elektrickém BMW i3. Byla to cesta dlouhá 273 mil (440 km) a neuvěřitelná cesta s použitím nabíjecí stanice IONITY v Hohenems v Rakousku. Nabíjecí stanice využívají systém kombinovaného nabíjení (CCS), který je široce používán, s výkonem až 350 kW. Pokud máte auto schopné nabíjet plnými 350 kW, mohlo by to ujet sto mil zpět za něco málo přes pět minut. Je stále snadnější absolvovat dlouhé cesty v EV.
Cesta vedla 855,2 mil (1376,3 km), kterou jsme absolvovali za pouhých 15 hodin a 32 minut, včetně doby nabíjení 1 hodina 31 minut a 32 sekund.
Trasa byla naplánována tak, abychom mohli zastavit u vysokorychlostních nabíjecích stanic, vhodně rozmístěných po celé cestě z John O’Groats do Land’s End. Absolvovali jsme čtyři zastávky:Perth, Gretna Green, Essington a Cullompton. Museli jsme vést záznamy o každé zastávce a jejím trvání, abychom se mohli podřídit týmu Guinessovy knihy rekordů.
Výlet se plánoval teprve dva týdny, když si David Peilow uvědomil, že vysokorychlostní nabíječka IONITY byla právě instalována v Cullomptonu, což byl poslední nabíjecí bod potřebný k tomu, aby celou cestu zvládli vysokorychlostními nabíječky.
David naplánoval naši trasu a provedl všechny výpočty a my jsme se toho drželi. Neuvěřitelně použil software, který vypočítal, že potřebujeme nabíjet 1 hodinu a 31 minut, a přesně to jsme udělali. Předpovědi byly plné peněz.
S nabíjením jsme zvolili opravdu agresivní strategii – nabíjeli jsme jen tolik, kolik jsme potřebovali, abychom se dostali na další zastávku, protože to bylo potřeba k překonání rekordu, a každý jsme absolvovali stinky za volantem. Nabíjeli jsme v oblasti 50-60 procent, přičemž jedno z našich nabíjení zastavilo nabíjení auta na 80 procent. Došli bychom k další nabíječce s přibližně 4-5 procenty zbývajících.
Cíleně jsme jeli taky normálně. Sedli jsme si na rychlostní limit, kdykoli to bylo bezpečné. Velká většina našich jízd po dálnici byla 70 mph. Měli jsme velký zájem to využít k tomu, abychom dokázali, že elektromobily nejsou kompromisem. Kdybychom seděli při rychlosti 55 mph, abychom snížili spotřebu energie, a tím ještě více zkrátili dobu nabíjení, pak bychom byli otevření lidem, kteří poukazují na negativa rychlosti jízdy.
Nejdelší úsek cesty byl John O'Groats do Perthu, což bylo asi 225 mil. Během tohoto pokusu nešlo o dosažení maximálního možného dojezdu, ale o nabití tak, aby bylo možné dojet na další zastávku a dosáhnout rekordu za minimální dobu nabíjení.
Jak již bylo zmíněno v převážné části, využívali jsme nabíjecí stanice IONITY, které jsou otevřené pro každého, kdo má elektromobil schopný používat nabíjecí standard CCS. Tato nabíjecí síť zpřístupňuje vysokorychlostní nabíjení většímu počtu lidí, jejichž vozidla mají kapacitu nabíjet rychlostí až 350 kW. Měli jsme jednu zastávku Tesla poblíž Birminghamu a bez toho bychom museli jet delší trasu, abychom dokončili cestu. Protože tento rekord byl o nejkratší možné době nabíjení, zaměřili jsme se na to, ale v jakémkoli jiném scénáři jsme se také mohli zastavit u jiné nabíječky CCS a nabíjet výkonem 50 kW o něco déle.
Cílem rekordu bylo, aby Zero Carbon World ilustroval vylepšení britské dobíjecí infrastruktury a ukázal lidem, že standardní sériový vůz využívající veřejně přístupnou nabíjecí síť je takového výkonu schopen. Chceme, aby motoristé věděli, že elektromobily jsou nyní životaschopnou možností pro krátké i dlouhé cesty. Úzkost z dojezdu je něco, co lidi brzdí, ale mnoho elektromobilů by mohlo podniknout cestu z Land’s End do Johna O’Groatse – nebo naopak – bez velkého plánování. Ano, někteří by museli nabíjet déle než my, aby pohodlně dosáhli dalšího nabíjecího bodu, ale je to dosažitelné. Zero Carbon World prosazuje udržitelné projekty a od svého založení v roce 2009 daroval více než 700 nabíjecích míst pro elektromobily po celém Spojeném království.
Myslím, že základní věcí je změnit myšlení lidí. Na rozhodování lidí se zjevně podílí mnoho faktorů, ale myslím si, že první věcí, kterou bychom měli udělat, abychom tuto propast překlenuli, je dostat je za volant – zažít, jaké to vlastně elektromobil je. Většina lidí, které znám a kteří je řídili, si rychle uvědomí, že jsou skvělou volbou.
Myslím, že jsme ve fázi, kdy je vycházející technologie vhodná pro drtivou většinu lidí. Další fáze je jen na pořizovací ceně a v dalších několika iteracích vozů si myslím, že se přiblížíme k paritě mezi EV a ICE auty. Provozní náklady elektromobilů jsou o tolik nižší, zejména v Evropě, ve srovnání s vozy ICE, že když budou srovnatelné v pořizovací ceně, bude je chtít každý. Již nyní však poptávka u některých výrobců převyšuje nabídku, takže i ta musí v příštích letech narůstat!
Pokus o rekord provedl Zero Carbon World, ale na financování iniciativy nebyly použity žádné charitativní dary. Jako charitativní organizace věnovala Zero Carbon World od svého založení v roce 2009 více než 700 nabíjecích míst pro elektromobily po celém Spojeném království. Ty jsou věnovány převážně podnikům nebo organizacím v hotelovém, turistickém nebo rekreačním průmyslu, aby pomohly vybudovat národní nabíjecí infrastrukturu Spojeného království. Spoléhá se čistě na dary a podporu komunity, přičemž 100 procent veškerého financování jde přímo do projektů. Chcete-li podpořit Zero Carbon World v jeho projektech snižování uhlíku, navštivte zerocarbonworld.org/donate.