* Konstrukce motoru: Specifika konstrukce spalovací komory, systému dodávky paliva (karburátor, vstřikování paliva), systému zapalování a dokonce i typu paliva výrazně ovlivňují minimální kompresi potřebnou pro spolehlivý provoz.
* Typ paliva: Paliva s vyšším oktanovým číslem mohou tolerovat vyšší kompresní poměry bez detonace (předvznícení). Paliva s nižším oktanovým číslem vyžadují nižší kompresní poměry, aby se zabránilo klepání.
* Stav motoru: Opotřebované pístní kroužky, netěsnosti ventilů nebo jiné mechanické problémy výrazně sníží účinnou kompresi, což vyžaduje vyšší *naměřený* kompresní poměr, aby stále fungoval. Motor s určitým opotřebením může stále běžet s kompresním poměrem nižším, než je konstrukční specifikace zbrusu nového motoru, ale pod určitým bodem se nepodaří nastartovat nebo fungovat spolehlivě.
* Nadmořská výška: Motory ve vyšších nadmořských výškách mají menší hustotu vzduchu, což snižuje efektivní kompresi, i když se samotný kompresní poměr nezmění.
I když můžete najít nějaké obecné pokyny (např. některé zdroje uvádějí minimálně 100 PSI pro starší benzínové motory), jedná se o velmi hrubé odhady a nejsou spolehlivé u všech motorů. Správné posouzení vyžaduje zvážení konkrétního typu motoru a jeho celkového stavu. Zkouška komprese pomocí měřidla je jediným přesným způsobem, jak zjistit, zda je komprese dostatečná pro spolehlivý provoz motoru.
