1) Převodový pohon :Toto je nejjednodušší a nejpozitivnější způsob pohonu vačkového hřídele. Ozubené kolo na klikovém hřídeli pohání ozubené kolo na vačkovém hřídeli. Nevýhodou je, že převodový pohon, ač silný a odolný, produkuje hluk.
2) Řetězový pohon :Řetězový pohon je podobný převodovému pohonu, ale místo ozubených kol používá k přenosu pohybu z klikového hřídele na vačkový hřídel řetěz. Řetězový pohon je relativně tichý a má nižší hmotnost než ozubené převody. Vyžaduje však pravidelnou údržbu a výměnu kvůli natažení a opotřebení řetězu.
3) Řemenový pohon :Při této metodě pohání vačkový hřídel ozubený nebo synchronní řemen. Ozubený řemen je pro větší pevnost vyztužený ocelovými kordy, kevlarem nebo skleněným vláknem. Řemenové pohony jsou lehčí, tišší a účinnější než řetězové nebo ozubené převody. Jsou však náchylnější k teplotním změnám, roztahování a praskání v průběhu času.
4) Přímá jízda :U některých motorů, zvláště u konstrukcí s vačkovým hřídelem v hlavě motoru (OHC), je vačkový hřídel namontován přímo na hlavě válce a je poháněn klikovým hřídelem prostřednictvím řady ozubených kol nebo řetězů. Toto uspořádání eliminuje potřebu samostatného hnacího mechanismu vačkového hřídele.
