* Montážní linka: Revoluční montážní linka Fordu dramaticky zkrátila čas a náklady na výrobu každého vozu. Místo toho, aby se pracovníci pohybovali kolem auta, aby plnili různé úkoly, auto se pohybovalo po lince a každý pracovník vykonával jediný, opakující se úkol. Tato specializace výrazně zvýšila efektivitu a výkon.
* Standardizace: Ford se zaměřil na výrobu jediného, standardizovaného modelu (model T) spíše než na různé vozy. To minimalizovalo složitost a náklady na výrobu, což mu umožnilo dosáhnout úspor z rozsahu. Pro zefektivnění výrobního procesu bylo zabráněno odchylkám v modelech.
* Vertikální integrace: Ford kontroloval velkou část jeho dodavatelského řetězce, od surovin až po distribuci. To zajistilo stálý přísun dílů a snížilo náklady na jejich pořízení. Vlastnil doly na rudu, kaučukové plantáže a dokonce vlastní železniční systém, aby zefektivnil výrobu a odřízl prostředníky.
* Vysokoobjemová produkce: Montážní linka a standardizace umožnily Fordu vyrábět auta v mnohem větším objemu než konkurenti. Tím se dále snížily jednotkové náklady a vozy se staly dostupnějšími.
* Vysoké mzdy (zpočátku): I když to bylo kontroverzní, Fordovy zpočátku vysoké mzdy (ačkoli byly později sníženy) přitahovaly a udržely kvalifikované pracovníky, snižovaly fluktuaci, a tím zvyšovaly produktivitu. Vyšší mzdy také vytvořily spotřebitelskou třídu, která si mohla dovolit právě ta auta, která vyráběli.
* Efektivní správa: Ford byl vysoce výkonný manažer. Neúnavně se snažil zlepšovat procesy a eliminovat plýtvání v každé fázi výroby.
Stručně řečeno, úspěch Fordu nespočíval v žádné jednotlivé inovaci, ale spíše v systémovém přístupu, který kombinoval technologický pokrok, organizační efektivitu a zaměření na hromadnou výrobu s cílem dosáhnout nebývalých úspor z rozsahu, díky čemuž je automobil dostupný mnohem širšímu segmentu populace.
