Zachránil George Bush automobilový průmysl?

The Troubled Asset Relief Program (TARP) byl vládní program Spojených států schválený Kongresem v říjnu 2008 na konci finanční krize. Účelem programu bylo nakoupit nelikvidní aktiva a akcie od finančních institucí a jiných společností za účelem jejich rekapitalizace uprostřed vážné úvěrové krize. Ministerstvo financí Spojených států dohlíželo na implementaci TARP. Zákon o nouzové ekonomické stabilizaci z roku 2008 podle § 105 opravňoval ministra financí utratit až 700 miliard dolarů na získání různých problémových aktiv od bank a jiných finančních institucí. Program byl několikrát rozšířen a upraven, zejména prostřednictvím amerického zákona o obnově a reinvesticích z roku 2009.

Automobilový průmysl byl jedním z hlavních příjemců fondů TARP, přičemž tři automobilky obdržely celkovou pomoc ve výši 80 miliard dolarů na překonání finanční krize. General Motors získal 49,5 miliardy dolarů, Chrysler 13,4 miliardy dolarů a GMAC 17,4 miliardy dolarů. Půjčky byly poskytnuty za různých podmínek a vláda uložila přísná omezení, jak mohou být prostředky použity. Půjčky nakonec všechny tři společnosti splatily v plné výši i s úroky.

Někteří tvrdí, že záchrana automobilového průmyslu byla úspěšná, protože zachránila americkou ekonomiku před hlubší recesí a zachovala miliony pracovních míst. Jiní tvrdí, že záchranný program byl plýtváním penězi daňových poplatníků a že vláda neměla zasahovat do volného trhu. Záchrana automobilového průmyslu zůstává kontroverzním a komplexním problémem s řadou argumentů pro i proti.

Kromě automobilového průmyslu byly prostředky TARP použity také na pomoc širokému spektru dalších průmyslových odvětví a finančních institucí, včetně bank, pojišťoven a poskytovatelů hypotečních úvěrů. Celkové náklady na TARP pro daňové poplatníky se odhadují na přibližně 439 miliard dolarů.