1. Nepřímý ohřev:
- Tato metoda spočívá v použití zdroje tepla umístěného mimo kontejner ISO k zahřátí okolí a nepřímému přenosu tepla na ztuhlý náklad.
- Externí ohřívače, jako jsou naftové nebo elektrické ohřívače, lze použít k výrobě teplého vzduchu nebo horké vody, která cirkuluje kolem nádoby.
- Teplo generované těmito ohřívači je poté absorbováno stěnami kontejneru a přeneseno do nákladu, což způsobí jeho roztavení a zkapalnění.
2. Elektrický ohřev:
- Při této metodě se elektrická topná tělesa nebo kabely instalují přímo do ISO kontejneru.
- Topná tělesa jsou strategicky umístěna tak, aby zajistila rovnoměrné rozložení tepla v nádobě.
- Průchodem elektrického proudu topnými tělesy vzniká teplo, které přímo ohřívá ztuhlý náklad a napomáhá jeho tání.
3. Cirkulace horkého vzduchu:
- Tato metoda zahrnuje použití ventilátorů nebo dmychadel k cirkulaci horkého vzduchu v nádobě ISO.
- K výrobě horkého vzduchu se používá zdroj tepla, jako je naftové topení nebo výměník tepla.
- Horký vzduch pak pomocí ventilátorů cirkuluje celým kontejnerem, čímž je zajištěno rovnoměrné zahřívání ztuhlého nákladu.
4. Parní ohřev:
- Parní ohřev je další účinný způsob ohřevu ztuhlého nákladu v ISO kontejnerech.
- Pára se vyrábí externě pomocí kotle nebo parního generátoru.
- Uvnitř kontejneru jsou instalovány trubky nebo hady, které rozvádějí páru a umožňují její přímý kontakt se ztuhlým nákladem.
- Pára poskytuje jak teplo, tak vlhkost, čímž podporuje tání a zkapalňování nákladu.
Konkrétní použitý způsob ohřevu závisí na faktorech, jako je typ nákladu, jeho bod tání, požadovaná teplota, dostupnost zdrojů (např. elektřina nebo palivo) a platné bezpečnostní a ekologické předpisy. Je důležité konzultovat s odborníky, výrobci nebo příslušnými průmyslovými směrnicemi, abyste určili nejvhodnější způsob ohřevu pro konkrétní nastavení nákladu a kontejneru.
