Například v roce 2020 větrná energie pokrývala 20 % poptávky po elektřině ve Spojených státech a více než 40 % v zemích jako Dánsko a Irsko. Evropská unie jako celek si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 32 % své celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž se očekává, že hlavní roli v dosažení tohoto cíle bude hrát větrná energie.
Množství elektřiny vyrobené větrem se může lišit v závislosti na několika faktorech, včetně dostupnosti větrných zdrojů, účinnosti turbíny a instalované kapacity větrné energie. Větrné turbíny přeměňují kinetickou energii větru na mechanickou energii, která se pak využívá k výrobě elektřiny. Výkon větrné turbíny závisí na faktorech, jako je rychlost větru, velikost turbíny a konstrukce turbíny.
Aby se zvýšila výroba elektřiny z větru, země investovaly do velkých větrných elektráren, využívají pokročilé technologie turbín a zavádějí podpůrné politiky a pobídky na podporu rozvoje projektů větrné energie.
Celkově lze říci, že zatímco příspěvek větrné energie ke globální výrobě elektřiny je stále relativně skromný ve srovnání s konvenčními zdroji, jako je uhlí a zemní plyn, její růstový potenciál a přínosy pro životní prostředí z ní činí stále důležitější součást přechodu k udržitelnému energetickému systému.
