Ve většině jurisdikcí není věřiteli povoleno účtovat poplatek za opětovné držení, pokud se dlužník dobrovolně vzdá vozidla. K dobrovolnému odevzdání dochází, když se dlužník, aniž by k tomu byl nucen, vzdá držby vozidla věřiteli. Pokud například dlužník zavolá věřiteli a zeptá se, zda může dobrovolně odevzdat své vozidlo, protože si již nemůže dovolit splácet, bude to pravděpodobně považováno za dobrovolné odevzdání.
Na druhou stranu, pokud dlužník vozidlo dobrovolně nevydá, může mít věřitel možnost účtovat si poplatek za opětovné držení. To může zahrnovat náklady na fyzické odstranění vozidla z majetku dlužníka, jakož i veškeré související náklady na skladování a administrativní náklady.
