Často od našich zákazníků slýcháme příběhy o tom, jak prošli bláznivými situacemi, kdykoli se jejich vozidlo porouchalo. Od minulých klientů jich máme tolik, že jsme se rozhodli vybrat vítěze příběhu „Stuck On The Side Of The Road Story“! Slyšeli jsme nespočet příběhů a rozhodli jsme se vybrat pro tento měsíc potěšující příběh Arnolda Jacksona! Pohodlně se usaďte, uvolněte se a při vysvětlování tohoto zajímavého příběhu popadněte krabičku s papírovým kapesníčkem (Budete ji potřebovat).
"Minulý rok jsem měl 3 různé případy, kdy jsem se dostal do problémů s autem. Každá je ještě více znepokojující než ta předchozí. Výpadek na dálnici, spousta spálených pojistek a situace „nedostatek plynu“. A co je ještě horší je, že jsem v žádném z nich neřídil své vlastní auto. To znamená, že jsem si nebyl jistý, zda má vozidlo v kufru potřebné nástroje pro tuto nouzovou situaci!
Každopádně pokaždé, když jsem uvízl na kraji silnice sám, ani jeden člověk se neobtěžoval podat pomocnou ruku. Byl jsem naprosto ZNECHNUTÝ tím, jak se na mě lidé ani neobtěžovali dívat, když jsem mával rukama ve vzduchu a signalizoval nějakou pomoc! Strávil jsem hodiny na kraji dálnice čekáním a sledováním vozidel silničních asistencí, jak kolem mě projíždějí, až se ukáže AAA. Zkoušel jsem požádat o plechovku plynu na 4 různých čerpacích stanicích, ale nepůjčili mi je „pro mou bezpečnost“, ale mohl jsem si koupit opravdu levnou za 25 dolarů. Opravdu? Jen moje štěstí.
Ale víš, kdo mě pokaždé přišel zachránit? přistěhovalci. Mexičtí přistěhovalci. Ani jeden z nich neuměl slovo anglicky, ale to nevadilo. Ale byl tam jeden chlap, který na mě měl opravdu hluboký vliv.
Uvízl jsem u silnice s prasklou pneumatikou. A tento muž se rozhodl zastavit, aby mi pomohl, a přitom měl svou 6člennou rodinu v autě. Stál jsem na té cestě více než 3 hodiny. Byl jsem tam s velkým Nissanem Exterra, s prasklou přední pneumatikou, s rezervou, ale bez zvedáku. Na zadním okně jsem napsal „NEED A JACK“ a dokonce jsem byl ochoten za to nabídnout peníze.
A právě ve chvíli, kdy jsem to chtěl vzdát a vydat se na pěší túru domů, před mým autem zastaví dodávka a tento pán vyskočí. Okamžitě zváží situaci a zavolá svého syna. Dítě poslouchá, co jeho táta říká španělsky, a překládá mi to. Říká mi, že jeho táta má zvedák, ale ten je pro moje auto příliš malý, takže ho budeme muset podepřít. Vytáhne ze své dodávky pilu, přejde ke stromu a odřízne kládu! Pak to převalíme k mému vozidlu, nasadíme jeho zvedák a jdeme k dalšímu kroku:začít sundávat kolo.
Když se pak věci začnou zlepšovat, stane se to nejhorší. Začnu sundávat kolo a z ničeho nic mu ulomím železo z pneumatik. Byl to jeden z těch skládacích a já jsem nebyl dostatečně opatrný a prasklo to napůl.
Ale žádný strach! Tento muž jde ke své dodávce, předá ji své ženě a ta pak odjíždí do dodávky! Vrátí se s novou žehličkou na pneumatiky a jsme zpátky v práci! Práci dokončíme o několik minut později a nyní jsem připraven vrátit se na cestu!
Manželka nám pak tak milostivě podá džbán vody, abychom si umyli ruce. Moje okamžitá reakce byla, že jsem tomu muži podal 20 dolarů, ale on si je nevzal. Snažím se mu vysvětlit, že je to to nejmenší, co mohu udělat za všechnu pomoc, kterou mi udělal, ale on to prostě nepřijal. Pak to záludně předám jeho ženě. Zeptal jsem se toho kluka, kde bydlí, myslel jsem, že bych jim mohl dát dárek za to, že jsou pro mě úžasní.
Ukázalo se, že jsou z Mexika. Jsou tady jen proto, aby maminka a tatínek mohli příštích pár týdnů sbírat broskve.
Dítě se pak zeptá, jestli jsem už obědval, a když jsem řekl „ne“, matka mi podá tamale z jejich ledničky.
A wow! Nejlepší tamale, jaké jsem kdy měl!
Abych to upřesnil, rodina, která je nepochybně chudší než vy, já a téměř všichni ostatní, kteří mě na té cestě minuli, která tu pracuje na sezónní bázi, kdy čas jsou peníze, si vzala 2 hodiny ze dne na pomoc. nějaký náhodný člověk, kterého nikdy předtím nepotkali, když mě odtahovky míjely zleva a zprava. Naprosto úžasné.
Ale příběh ještě není hotový. Znovu jsem jim poděkoval a vrátil se ke svému autu, abych si vychutnal zbytek tohoto lahodného tamale. A hádejte, co najdu dál? Moje 20dolarová bankovka!
Běžím zpět k dodávce, abych jim mohl předat 20 dolarů, pak muž stáhne okno. Všiml si, že se mu snažím dát peníze, a začne kroutit hlavou, že ne a ne si je vzít. Pořád jsem ho prosil, aby to vzal, ale on se prostě nehnul. Pak se na mě soustředěným pohledem usměje a řekne anglicky:
„Pomáhejte ostatním, jako já pomáhám vám“
Pak stáhne okénko a odjede, jeho syn na zadním sedadle mává na rozloučenou se širokým úsměvem. Seděl jsem v autě a plakal jsem a jedl to nejlepší tamale, jaké jsem kdy jedl. Byl to pro mě hektický rok a nic mě nemohlo připravit na to, čím jsem právě prošel.
V příštích několika měsících jsem se postaral o to, abych pomohl každému, koho jsem viděl uvíznout na kraji silnice. A pokaždé, když se mi ten člověk pokusí zaplatit, řeknu příště „Pomozte ostatním, jako jsem já pomohl vám.“
