Zavádění parních traktorů do zemědělství začalo na počátku 19. století. Zde je časová osa klíčových událostí souvisejících s vývojem a používáním parních traktorů:
* Počátek 19. století: Richard Trevithick, cornwallský inženýr, vyvinul v roce 1801 vysokotlaký parní stroj, který položil základ parním traktorům.
* 1850–1860: Parní traktory se začaly komerčně vyrábět a používat v zemědělství v různých zemích, včetně Spojených států, Británie a Francie.
* 1873: John Fowler &Co., britská společnost, představila první parní orební stroj, který způsobil revoluci v zemědělských postupech tím, že umožnil hlubokou orbu a snížil potřebu ruční práce.
* Konec 19. století: Parní traktory se staly široce používány ve velkých zemědělských provozech, zejména v zemích s extenzivním zemědělstvím, jako jsou Spojené státy, Kanada a Austrálie.
* Počátek 20. století: Využití parních traktorů stále rostlo, ale čelilo konkurenci spalovacích traktorů, které byly efektivnější a mohly pracovat na různá paliva.
Mechanizace v zemědělství:
Mechanizace v zemědělství se týká použití strojů a technologií k provádění úkolů, které byly tradičně prováděny ručně. Zavedení parních traktorů bylo významným krokem v zemědělské mechanizaci, ale proces pokračoval vývojem dalších technologií:
* Počátek 20. století: Široké přijetí spalovacích motorů vedlo k vývoji benzinových a naftových traktorů, které postupně nahradily parní traktory.
* 30.–40. léta 20. století: Traktory se staly stále sofistikovanějšími s rozvojem hydraulických systémů, pomocných náhonů a specializovaných nástrojů.
* Po druhé světové válce: Zemědělská mechanizace se zrychlila s pokroky v technologii, jako jsou kombajny, lisy, rozmetadla hnojiv a zavlažovací systémy.
Tento vývoj spolu s používáním syntetických hnojiv, pesticidů a pokroky v genetice plodin změnil zemědělské postupy a významně zvýšil produktivitu zemědělství.
